Pěstování paprik: předpěstování, výsadba a péče o ně
20. červen 2012 - Rubrika: Zahrada - reaguj na článekNechcete už kupovat papriky v obchodních řetězcích či v tržnicích? Láká vás papriky pěstovat doma či na zahradě? Pak neváhejte. Jejich sadba se totiž vyplatí i finančně.
ReklamaPaprika, zelenina původem z jižní Ameriky, je jednou z nejoblíbenějších a tvoří nedílnou součást našeho jídelníčku. Skýtá totiž rozmanitou škálu chutí, barev a tvarů a pozitivní je i pestrá možnost úprav. Můžeme je jíst jak syrové, tak i tepelně upravené. Skvělým doplňkem jídelníčku jsou i papriky naložené.
Kdy a jak začít s předpěstováním?
Papriky mají dlouhou vegetační dobu. Dle některých názorů je jejich pěstování poměrně náročné, ale při správném postupu se není čeho obávat a úspěch bude prakticky zaručen.
Nejprve je třeba připravit substrát. Můžete si jej koupit, nebo namíchat sami. Vhodná je kombinace písku s příměsí hlíny a rašeliny. Nezbytný je přípravek proti houbovým nemocem. Papriky jsou totiž vcelku choulostivé a je nutné jim věnovat náležitou péči, která se vám bohatě vrátí.
Semena je vhodné vysévat v únoru, pokud se je rozhodnete předpěstovat doma. V případě, že vlastníte skleník či fóliovník, s jejich předpěstováním začněte klidně už v polovině ledna. Při klíčení je dobré jim poskytnout dostatek tepla (nad 22 stupňů) a světla. Proto volte okenní parapet jižní či východní orientace.
Před výsadbou na zahradu sazeničky alespoň jedenkrát přesaďte. Rostlinky přepichujeme v případě výskytu dvou pravých lístků do samostatných kelímků či květináčku.
Sadba do venkovních prostor
Na záhony papriky přesazujeme až v druhé polovině května. Do té doby totiž hrozí uhynutí sazenic vlivem přízemních mrazíků. Ty se mohou vyskytnout i v květnu, ale i zde existuje možnost, jak jejich neblahý vliv na růst potlačit.
Rozhodně zvolte závětrné a výhřevné místo a nezapomeňte alespoň tři týdny před výsadbou připravit dostatečně záhon nebo hluboký a dlouhý květináč v případě, že je budete pěstovat na balkoně a terase. Případným mrazíkům zabráníte pokrytím záhonu černou mulčovací folií. Ta pomáhá prohřát půdu a navíc brání růstu plevelů. Sazenice vsadíte do vystřižených otvorů v mulčovací folii, která na záhoně může zůstat trvale. Dobrým pomocníkem před mrazíky a celkovou počáteční citlivostí sazenic je lehká, bílá, netkaná textilie, kterou papriky překryjete. Vhodné jsou i skleněné zvony či skleník, potažmo fóliovník.
Při sadbě dodržujte určitou vzdálenost mezi sazenicemi. Pochopitelně záleží na velikosti odrůdy. U menších je doporučen rozestup kolem 25 centimetrů, u větších přibližně 40 centimetrů.
Hnojení a ošetřování sazenic
Papriky je dobré pravidelně zalévat, substrát musí být mírně vlhký, ale ne přemokřelý. Sazenice mají rády teplo, proto začnou plody nasazovat až při teplotě 18 stupňů a výše. Chcete mít kvalitní a dobře rostlé plody? Pak nezanedbejte ani výživu půdy. Výborné a plně dostatečné je přihnojování obyčejným kompostem.
Velmi vhodné je i hnojivo, které obsahuje draslík. Ten totiž podporuje růst plodů. Naopak dusíkaté hnojivo podporuje růst a tvorbu listů na úkor plodů.
A co když sazenice napadnou škůdci? Ano, i v případě paprik to není nic neobvyklého. Tomuto můžete zabránit pěstováním ve skleníku či foliovníku, ale i tam hrozí napadení. A to sviluškou. Proti tomuto škůdci spolehlivě zabírá zdravotně nezávadný postřik na bázi řepného oleje a lecitinu, nebo biologická ochrana za použití dravého roztoče jménem Phytoseilus persimilis.
Není nad to použít oporu
Záleží na odrůdě paprik. Pokud jste se rozhodli pěstovat ty, které mají plody těžké a rostliny jsou mohutnějšího vzrůstu, pak nezapomeňte na oporu. Bez ní by se mohly rostliny zlomit. Nezanedbatelnou výhodou opory je i ochrana před hnilobou a ožíráním slimáky. Opora totiž zajišťuje držení plodů dostatečně vysoko nad zemí.
Závěrečná fáze – sklizeň
Nacházíte se na samém konci vašeho pěstitelského úsilí a těšíte se na svou první sklizeň? Pak použijte ostrý nůž nebo nůžky a vyzrálé plody ořízněte nebo odstřihněte. Ale velmi opatrně. Pokud budete s jejich odstraněním nešetrní, hrozí poškození celého výhonku.
Ořízlé stonky dezinfikujte roztokem hypermanganu. Nejenže konečky stonků dostatečně očistíte, ale zabráníte i napadení houbovou chorobou.
Autor: Monika Tůmová
[Nahoru ↑]
ReklamaHodnocení
Vložit komentář
Komentáře
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!